Vybírejte mouky z nutričně hodnotných obilovin a pseudoobilovin. Upřednostňujte celozrnnou mouku před bílou. Zařazujte do jídelníčku bezlepkové varianty mouky. Preferujte mouku získanou tradičním postupem – mletím na mlýnských kamenech.
Chleba je jednou z nejstarších potravin. V různých obměnách se stal hlavní složkou potravy mnoha kultur v různých zemích světa. Je též součástí jídelníčku středomořských národů, které se dožívají nadprůměrného věku. Hlavní složkou chleba je mouka, která je v souvislosti s různými nemocemi v hledáčku zájmu alternativních pohledů.
Důležitým kritériem kvality mouky je způsob zpracování a druh obilí. Zrnko přirozeně obsahuje tři části: jádro, klíček a otruby. Celé zrnko ať už špaldové, pšeničné, případně žitné je přirozeně zdraví prospěšné. Dříve se obilí mlelo na mlýnských kamenech, přičemž se zrnko mlelo pomalu, šetrně a vzniklá mouka obsahovala celé zrno, byla tzv. celozrnná. Její nevýhodou však je, že rychle žlukne, nedá se dlouho skladovat. Vymílaná bílá mouka vzniká obroušením zrna. Tento objev posledních 200 let, má sice dlouhou trvanlivost, bohužel je však bílá mouka ochuzena o nejcennější složky. Zbylo jen zrno zbavené otrub a klíčku. Neobsahuje dostatek vlákniny, minerálů, vitamínů skupiny B a enzymů, které najdeme v celém zrnu a zůstal pouze lepek a škrob.
Situace se zhoršuje také s tím, že bílé pečivo je pohotově k dispozici a zaujalo velkou procentuelní část skladby našeho uspěchaného jídelníčku. Bílá mouka totiž dominuje ve značné části chemicky upravených pochutin.
Celozrnná mouka naopak obsahuje všechny tři složky zrna. V otrubách najdeme převážně minerální látky jako např. hořčík, zinek, železo a vlákninu. Vláknina pomáhá metabolizovat cukry, cholesterol a s vyprazdňováním střeva. Díky tomu, že otruby naše tělo déle tráví, pokrmy z celozrnné mouky zasytí na delší dobu.
Jak již bylo řečeno na začátku, důležité je získávat celozrnnou mouku mletím na mlýnských kamenech a řemeslným pečením chleba. Takto získávaná mouka obsahuje v porovnání s moukou z válcových stolic kvalitnější otruby a klíčky, což má pozitivní vliv na její nutriční hodnotu a chuť.
Pšenice, a výrobky z ní, je cennou součástí výživy pro Evropany. V současné době je však vyšlechtěna pro vysokou produkci a tím se změnil i obsah zrna. Udává se, že množství lepku vzrostl až na dvacetinásobek. A v tom je ta potíž. Někteří lidé neumějí lepek zpracovat, jedná se o autoimunitní onemocnění, při kterém vzniká imunitní reakce na lepek ve sliznici tenkého střeva, následkem čehož dochází k poruchám vstřebávání potravin.
U další skupiny lidí může lepek vyvolat alergickou reakci, nebo dokonce intoleranci. Ta je známa jako Celiakie a je u ní nutná celoživotní bezlepková dieta. Občasná bezlepková dieta se doporučuje i všem zdravým lidem, zejména pro odlehčení organismu a posílení imunity. Tělu rozhodně prospějete například vynecháním bílého pečiva a sušenek. Část pšeničné mouky při domácím pečení lehce nahradíte jinými pseudoobilovinami jako jsou jáhly, pohanka, čirok, quinoa či amarant.
Lidé, kteří nemají s lepkem problém, se určitě nemusí vyhýbat kváskovému chlebu, z udržovaného žitného kvásku, tak jak ho dělávaly naše babičky. Pro používání celozrnné mouky platí pravidlo pečlivého výběru zdroje a sledování čerstvosti suroviny, ještě lépe je pořídit si domů mlýnek na obilí a semlet si mouku pro okamžitou potřebu. Pro pečení je důležité upřednostňovat kvalitní suroviny a odrůdy jakými jsou špalda nebo kamut a vyhýbat se polotovarům.