Mletí mouky na kamenném mlýně je šetrnější k látkám obsaženým v zrnu ve srovnání s mletím na válcových stolicích díky nižšímu tlaku a teplotě vznikajících třením.

Drsnost mlecí plochy kamenů umožňuje rozemílání na velké rozpětí hrubostí meliva přirozenějším způsobem než pomocí kovových mlecích válců.

Tímto mletím dochází k rovnoměrnému rozmělnění zrna na moučné a krupičné části s minimem nežádoucího moučného prachu.

Díky křesu mlecích kamenů (konkrétně díky drážkám zvaným remiše) dochází k chlazení meliva během celého mletí mezi kameny. Kameny rovněž nemění přímým kontaktem látky obsažené v melivu, jako tomu dochází při kontaktu s kovem při mletí na válcových stolicích.